Otázky klimatu musí být absolutní prioritou. Čas na změnu se rychle krátí

Uprostřed léta poznamenaného sérií extrémních projevů počasí po celém světě vychází nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu známého také jako IPCC. Vědci už pošesté připravili souhrn aktuálních poznatků o změně klimatu a opět s větší jistotou potvrdili dávno známé skutečnosti: Za současnou změnou klimatu stojí výhradně lidské aktivity. A budoucnost se jeví čím dál méně růžová.

Nad zprávou IPCC si můžeme asi naposledy ještě krátce oddychnout. Stále totiž máme naději. I nová zpráva IPCC počítá s možností udržet globální oteplení ke konci tohoto století na kritické úrovni 1,5 stupně Celsia. Při vyšších teplotách významně poroste i riziko překračování bodů zvratu – skokových změn, které budou klimatickou krizi rychle prohlubovat a bude velmi obtížné nebo přímo nemožné vrátit se do původního stavu. Například okyselování oceánů už je v tuto chvíli nevratné v horizontu příštích tisíciletí. Bez ohledu na to, co uděláme, se bude podle všech scénářů nadále zvyšovat i hladina oceánů. Záleží pouze o kolik a jak rychle.

Lesy, které nám dosud pomáhaly část emisí CO2 ukládat, se mohou brzy stát naopak jejich zdrojem. Časopis Nature přinesl v červenci znepokojivé zjištění, že Amazonie se v důsledku odlesňování a změny klimatu ve zdroj emisí už proměnila. Už v příštím desetiletí může přitom následovat i postupná přeměna amazonského pralesa v savanu. Podobně jsou na tom ale i lesy v České republice. Ty jsou zdrojem emisí CO2 už od roku 2018. Na vině je opět změna klimatu. Častější sucha a rostoucí teploty jsou ideální podmínky pro kůrovce.

Nebezpečí číhá i v tzv. permafrostu. Ten začíná v důsledku zvyšujících se teplot rozmrzat. A z tajícího permafrostu se do atmosféry začíná uvolňovat i nezanedbatelné množství dalšího skleníkového plynu, metanu. Někdy se v této souvislosti mluví o tzv. „metanové bombě“, která by globální emisní bilanci výrazně zhoršila. Připomeňme, že v Kanadě bylo letos v červnu naměřeno 49,6 stupně Celsia a tropické teploty opakovaně trápí i Sibiř. Obě tyto oblasti také v uplynulých týdnech postihly rozsáhlé lesní požáry, které jsou rovněž čím dál významnějším zdrojem emisí.

Jakou naději nám v tomto kontextu dává nová zpráva IPCC? Nejoptimističtější scénář nám stále ještě umožňuje udržet růst globální teploty v blízkosti kritické hranice 1,5 stupně Celsia. Klade před nás ale velmi přísné číslo – 400 gigatun CO2. Právě tolik emisí si ještě můžeme dovolit, abychom si relativně bezpečnou budoucnost zajistili s dvoutřetinovou pravděpodobností. Pokud nezměníme kurz, spotřebujeme tento uhlíkový rozpočet ale už kolem roku 2030. Každý rok se totiž díky lidské činnosti dostane do atmosféry asi 40 gigatun oxidu uhličitého. Globální emise přitom navzdory závazkům neklesají a podle nedávné zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) mají v roce 2023 naopak dosahovat rekordních hodnot. Čas na radikální změnu dosavadního kurzu se přitom rychle krátí.

Je nutné začít jednat ihned. Potřebujeme politickou shodu napříč mezinárodním společenstvím. Všechny signatářské státy Pařížské dohody se za čtvrt roku sejdou na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgowě, kde budou prezentovat své nové či zvýšené klimatické závazky. Ve světle nové zprávy IPCC je úspěch konference COP26 v Glasgowě zásadní. Aktuálně přijaté klimatické závazky jsou nedostatečné a vedou svět k oteplení o dva až tři stupně Celsia. Střední scénář nové zprávy IPCC odhaduje vzestup teploty o 2,1 až 3,5 stupně Celsia. K ráznějšímu přístupu je třeba motivovat zejména některé bohaté země z G20. Nejvíce v tomto směru pokulhávají Austrálie, Brazílie, Rusko a Čína.

Agentura IEA vydala v květnu tohoto roku jedno doporučení. Už letos je třeba zastavit další rozvoj ropných a plynových polí. Neměli bychom stavět ani nové uhelné elektrárny a chybou by mohla být i jednostranná sázka na zemní plyn. Jednak je stále zdrojem skleníkových plynů, jednak jde pouze o dočasné řešení v podobě neobnovitelného zdroje, který bude v blízké době nutné opustit. Stejně tak výstavba nových jaderných elektráren je časově příliš vzdálené řešení. Peníze je třeba začít směrovat jinam – do obnovitelných a emisně čistých zdrojů energie, které můžeme využívat hned.

Nová zpráva IPCC v pondělí jen znovu potvrdila dřívější tvrzení. Už nepotřebujeme další zprávy vědců z IPCC. Potřebujeme, aby se právě z klimatu stala v této dekádě absolutní politická priorita na lokální i globální úrovni.

 

Komentář vyšel původně 14. 8. 2021 na webu a 10. 8. 2021 v tištěné verzi deníku Lidovky.