Začal klimatický summit v Glasgow. Zastavení oteplování od něj bohužel čekat nemůžeme

Místo konání klimatické konference COP26, Scottish Event Campus v Glasgow

Po pěti letech od Pařížské dohody už víme, že udržet teplotu v doporučovaných mezích se nepodaří. U jednacího stolu navíc chybí ti nejzranitelnější.

To se takhle potkají Zuzana Čaputová, Andrej Babiš, Greta Thunberg a Scott Morrison… Ačkoli účast českého či australského premiéra na klimatickém summitu může znít na rozdíl od jmenovaných žen spíše jako vtip, i tito dva muži brzy dorazí na klimatický summit ve skotském Glasgow. Šestadvacátá konference OSN o změně klimatu, tedy COP26, je občas prezentována jako nejdůležitější klimatický summit od Pařížské dohody. Už teď lze ale s jistotou říct, že ani 13. listopadu 2021 nebude svět na bezpečné cestě k zastavení globálního oteplení na hranici 1,5 stupně.

Čtěte více

Soumrak uhlí v Čechách

Konec uhlí v Čechách - snímek z uhelného dolu

Veřejnost chce brzy, vláda se zdráhá, ale stejně „tam“ budeme muset!

Že uhlí končí už vědí i uhlobaroni. Ví to každý. V České republice ale stále nevíme kdy. Uhelná komise, která řadu měsíců zasedala právě s cílem stanovit nejvhodnější termín, konečně rozhodla. 4. prosince 2020 doporučila vládě stanovit rokem českého odchodu od (hnědého) uhlí rok 2038. Nebylo to překvapení. Např. ministr obchodu a průmyslu a jeden z předsedů Uhelné komise Karel Havlíček tento termín protežoval od začátku. Vzhledem k tomu, že jako možné alternativy si komise už na začátku práce stanovila roky 2033, 2038 a 2043, jeví se přijaté doporučení jako férový kompromis. Čtěte více

Hydrologická bilance a příklad její aplikace na téma změn klimatu v České republice

Hydrologická bilance, malý vodní tok v lese, ilustrační foto

(Psáno jako školní práce v rámci studia na FŽP ČZU.)

Proč se zabývat hydrologickou bilancí? Dle mého názoru je toto téma zajímavé zejména v kontextu doby. Žijeme v počátcích 21. století a jedním z nejvýznamnějších témat dneška, bezpochyby oprávněně, jsou změny klimatu. Dosud si živě vybavuji, kdy jsem se o tomto trendu, resp. o „skleníkovém efektu“, dozvěděla poprvé. Vyprávěla nám o něm paní učitelka ve čtvrté třídě, kreslíce přitom schéma celého procesu na tabuli před námi. S údivem lze sledovat, jak málo se situace v tomto směru zlepšila, zejména při vědomí, že od zmíněné chvíle ve škole uplynulo už skoro 30 let a učitelka, shodou okolností ze stejné ulice, kde jsem v té době žila já, už dávno není mezi námi. Změny klimatu jsou naopak stále palčivější. Čtěte více