Jak hodnotit letošní klimatickou konferenci OSN v Glasgow? To značně závisí na očekáváních, která jste do summitu vkládali. Pokud někdo čekal skokový posun světa na bezpečnou cestu k oteplení o maximálně 1,5 °C oproti předindustriální době, bude zklamán. Ani na summit COP26, prezentovaný jako “poslední šance pro záchranu světa”, totiž jednotlivé země světa nezvládly přivézt dostatečně ambiciózní klimatické závazky. Výsledkem Glasgow je proto svět mířící k oteplení o 2,4 °C. Kde chybí řešení, přišly alespoň nové přísliby. Naději má představovat především “domácí úkol”, který si země světa z Glasgow odvezly, a to předložit dostatečně ambiciózní cíle alespoň do příště. S rychle se krátícím časem bychom ale potřebovali už něco mnohem hmatatelnějšího.
Anketa DR: Jaký byl klimasummit v Glasgow dle Čechů, kteří se jej účastnili?
Ve skotském Glasgow skončil minulý týden letošní klimatický summit COP26. Událost vyvrcholila mimo jiné vznikem dokumentu, který signatáře vyzývá k „neprodleným činům”. Média z celého světa teď analyzují, co konkrétně to znamená. DR oslovil v rámci těchto snah také skupinu Češek a Čechů, kteří byli přímo v Glasgow, aby vlastními slovy popsali dění i atmosféru summitu. Co jim utkvělo v paměti a v čem spatřují odkaz letošních jednání?
Nechala klimatická konference v Glasgow na holičkách ty nejzranitelnější?
Na letošní klimatické konferenci OSN se nehrálo jen o udržení globálního oteplení na bezpečné hranici 1,5 stupně Celsia, ale i o důvěru těch nejzranitelnějších.
Bude nová česká vláda provádět politiku ochrany klimatu založenou na faktech?
Končící vláda Andreje Babiše klimatické priority v podstatě ignorovala. Nevyužili jsme příležitosti, které nabízí podpora z EU, a tak stále vězíme v minulosti. Příští vláda má šanci stát se prvním kabinetem, který vezme klima vážně.
Začal klimatický summit v Glasgow. Zastavení oteplování od něj bohužel čekat nemůžeme
Po pěti letech od Pařížské dohody už víme, že udržet teplotu v doporučovaných mezích se nepodaří. U jednacího stolu navíc chybí ti nejzranitelnější.
To se takhle potkají Zuzana Čaputová, Andrej Babiš, Greta Thunberg a Scott Morrison… Ačkoli účast českého či australského premiéra na klimatickém summitu může znít na rozdíl od jmenovaných žen spíše jako vtip, i tito dva muži brzy dorazí na klimatický summit ve skotském Glasgow. Šestadvacátá konference OSN o změně klimatu, tedy COP26, je občas prezentována jako nejdůležitější klimatický summit od Pařížské dohody. Už teď lze ale s jistotou říct, že ani 13. listopadu 2021 nebude svět na bezpečné cestě k zastavení globálního oteplení na hranici 1,5 stupně.
Využití biologického odpadu ke zvýšení podílu organické hmoty v zemědělské půdě: možnosti a omezení
Současná společnost řeší několik různých problémů, které sice vycházejí z různých oblastí lidské činnosti, ale možná by mohly mít nakonec leccos společného v rovině řešení. V důsledku změn klimatu naši krajinu stále častěji sužuje (a s velkou pravděpodobností bude sužovat i nadále) sucho. Zemědělská půda ale netrpí jen suchem. Je ohrožena také utužením a vodní a větrnou erozí. Nedostatek organické hmoty v půdě snižuje její kvalitu také ve smyslu produkčního prostředí zemědělských plodin, chybí humus, zhoršuje se půdní struktura, chybí půdní mikroorganismy. Čtěte více
Otázky klimatu musí být absolutní prioritou. Čas na změnu se rychle krátí
Uprostřed léta poznamenaného sérií extrémních projevů počasí po celém světě vychází nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu známého také jako IPCC. Vědci už pošesté připravili souhrn aktuálních poznatků o změně klimatu a opět s větší jistotou potvrdili dávno známé skutečnosti: Za současnou změnou klimatu stojí výhradně lidské aktivity. A budoucnost se jeví čím dál méně růžová.
IPCC vydalo zprávu, kterou už nepotřebujeme. Klimatickou krizi mohou vidět lidé po celém světě ze svých oken
Svět se rychle blíží k prolomení hranice oteplení o 1,5 °C a na stabilizaci klimatu máme poslední dekádu. Uděláme pro řešení klimatické krize konečně něco hmatatelného?
Nová evropská klimatická legislativa pokulhává daleko za realitou klimatické krize
Sílící klimatická krize přináší palčivou otázku, kolik mrtvých jsme ještě ochotni akceptovat, než přijmeme dostatečně účinná řešení. Legislativa Fit for 55 je sice ambiciózní, ale nestačí. Čtěte více
Soumrak uhlí v Čechách
Veřejnost chce brzy, vláda se zdráhá, ale stejně „tam“ budeme muset!
Že uhlí končí už vědí i uhlobaroni. Ví to každý. V České republice ale stále nevíme kdy. Uhelná komise, která řadu měsíců zasedala právě s cílem stanovit nejvhodnější termín, konečně rozhodla. 4. prosince 2020 doporučila vládě stanovit rokem českého odchodu od (hnědého) uhlí rok 2038. Nebylo to překvapení. Např. ministr obchodu a průmyslu a jeden z předsedů Uhelné komise Karel Havlíček tento termín protežoval od začátku. Vzhledem k tomu, že jako možné alternativy si komise už na začátku práce stanovila roky 2033, 2038 a 2043, jeví se přijaté doporučení jako férový kompromis. Čtěte více